Ústecký kraj - V loňském roce výrazně stoupl počet smrtelných pracovních úrazů. Informoval o tom nyní Státní úřad inspekce práce. V loňském roce zaznamenal společně s Českým báňským úřadem dohromady 123 smrtelných pracovních úrazů oproti 95 případům z roku 2017. Na zvýšeném počtu pracovních úmrtí se kromě důlního neštěstí ve Stonavě na Karvinsku rovněž podílel nárůst o necelých 10 procent v civilním sektoru.
Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Moravskoslezském (23), Středočeském (21), Jihomoravském (13) a Ústeckém (11). K jedinému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v Královehradeckém kraji.
V jednom případě byl u smrtelných pracovních úrazů v loňském roce zjištěn vliv alkoholu nebo jiných návykových látek. K čtyřem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.
Zdroje smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení.
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Podobně jako v roce 2017, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 62 procentech (76 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (8) a nesprávná organizace práce (6). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru, přes 75 procent (93 úmrtí) z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (12) a zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (11). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce) byli obětmi smrtelných pracovních úrazů ve 4 procentech případů (5).
