Trvale nízká porodnost, úbytek pracovních sil i zvyšující se průměrný věk úmrtí vedou k významným změnám v sociálním nastavení společnosti. Populace ve světě stárne, v Japonsku je každý čtvrtý člověk starší 65 let, naopak věkově nejmladší populaci byste našli v Africe. V Nigérii se dožije věku 65 let jen zhruba 3 procenta lidí.
V České republice se od roku 1990 do roku 2016 zvýšil průměrný věk populace o 5 let a 8 měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému Čechovi 36 let, v roce 2016 mu bylo rovných 42 let. Každoročně odchází do starobního důchodu více lidí, než kolik jich nově vstoupí na trh práce. Úbytek pracovních sil vede ke zvýšení věku potřebného ke vzniku nároku na starobní důchod.
Do důchodu nejdříve v 65 letech
V Evropě vládne jako medián pro odchod do důchodu dosažení 65 let věku. Důchodové systémy jsou napříč evropskými státy vesměs podobné, skládají se z veřejného a soukromého důchodového systému. Liší se však mezi sebou počtem let, po které musí občané dané země přispívat do systému, aby jim nárok na důchod vůbec vznikl.
Průměrnou dobou nutnou pro účast na důchodovém systému daného státu, je 15 let. V Německu ale máte nárok na alespoň část důchodu již po pěti letech. Oproti tomu v Lucembursku si na důchod můžete brousit zuby až po odpracovaných 40 letech, v Rakousku dokonce po 45 letech. V České republice na tom jsme o trochu lépe. Do důchodu můžeme jít, jsme-li starší 65 let a odpracovali jsme alespoň 35 let, případně nám stát patnáct let placení sociálního pojištění odpustí, pokud je nám alespoň 70 let.
Sendvičová generace lidí nestíhá pečovat o rodiče a děti zároveň
Vzhledem ke zvyšujícímu se průměrnému věku, kterého se moderní populace dožívá, se předpokládá, že nutnost důchodové reformy se ozve ještě několikrát. Čeští politici volají po zvýšení věku pro odchod do starobního důchodu, sociální demokraté ale upozorňují, že lidská síla je vyčepatelná a v zemích, kde odchod do důchodu nastává v pozdějším věku, je také vyšší míra nemocenských právě pro zaměstnance starší 65 let.
Současná generace lidí v rozmezí let 40 až 50 let je nazývána jako sendvičová generace. Na jedné straně živí potomky na studiích, na druhé už se ale musí postarat o své stárnoucí rodiče. Zároveň je tato generace státem i zaměstnavateli přehlížena, zpravidla nemívá nárok na žádnou z formu státní sociální podpory. Stejně tak zaměstnavatelé, kteří v posledních letech bojují o každého zaměstnance, podle průzkumů neposkytují takovým zaměstnancům žádné možnosti ani výhody, které by zlepšily jejich situaci. Sendvičová generace jeprávě z důvodu přetížení náchylnější na rozvoj fyzického i duševního onemocnění, jako jsou deprese nebo syndrom vyhoření.
Budoucí důchodci z řad Husákových dětí zcela zbortí dosavadní důchodový systém
Na stavu důchodového systému se podepíše i doba, kdy důchodového věku dosáhnou Husákovy děti, tedy lidé narození během populační exploze v 70. letech minulého století. Očekává se ve 30. letech a pokud do té doby neprojde důchodový systém reformou, padnou důsledky chybějících pracovních sil na lidi v produktivním věku. Premiér České republiky Andrej Babiš potvrdil, že reformou důchodového systému se bude muset vláda zabývat, a to nejpozději v roce 2024, tedy během funkčního období nové vlády.
Nejistá budoucnost nutí zaměstnance uvažovat. Za poslední rok například vzrostl počet účastníků doplňkového penzijního spoření o 27 % na téměř 1 milion lidí. Řada lidí se ale uchyluje i k dalšímu způsobu, jak si zajistit důchod v důstojné výši. Aktuální situace na trhu práce dává více možností, nedostatek pracovních sil je možné využít k nalezení druhé práce nebo zcela nové pracovní příležitosti. Velká část obyvatel zejména příhraničních oblastí volí ýzcela jiný způsob, a sice dojíždění za prací do zahraničí. Německo nebo Rakousko jsou vyhledávanými státy, které se, stejně jako my, potýkají s nedostatkem pracovních sil. Možnost využití jejich sociálního systému i pendlery, kteří zůstávají žít v České republice, je tak jedním z mnoha benefitů, které práce v zahraničí nese.
