ČR – Martin Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice, v uplynulém půlroce se svým týmem zmapoval 15 tisíc německých hrobů v Karlovarském a Ústeckém kraji. Více než polovina z nich byla v katastrofálním stavu.
Hroby jsou nenávratně ničeny a nahrazovány novými. Často se na hřbitově povalují obnažené lebky či kosti. Památka na významné německé osobnosti i umělecky hodnotné funerální umění tak nenávratně mizí.
„Zdokumentovali jsme německé hroby, které se nacházely na 50 různých hřbitovech celkem ve 47 městech. Zahrnuli jsme všechna největší města na Karlovarsku i Ústecku a historicky významné lokální hřbitovy. Za posledních 75 let se takto zničily stovky hřbitovů s německými hroby. S nimi navždy mizí i často poslední důkaz o osídlení německojazyčným obyvatelstvem, které minimálně přispělo, nebo se přímo zasloužilo o vybudování měst, regionu, průmyslu,“ vysvětlil Dzingel.
Loučná pod Klínovcem
Martin Dzingel se stavem hrobů po Němcích zabývá už od roku 2015, kdy se mu během svého členství v Radě vlády ČR podařilo přispět k vytvoření pracovní skupiny na ministerstvu zahraničích věcí, která se situací začala aktivně zabývat. Prvním krokem bylo vydání příručky pro obce, jak postupovat – kde žádat peníze, jak hroby opravovat. Obce však do péče nejsou nijak zákonně tlačeny, a tak se až na výjimky situace ve všech zasažených krajích dál zhoršuje.
Karlovy Vary
„Obce často nedělají nic, peníze z rozpočtu využijí na věci, které hoří nejvíc, například opravu silnic. Proto je třeba vyčlenit speciální položku ve státním rozpočtu, která bude pouze pro tyto účely. Česko se k péči o hroby po Němcích zavázalo ve Smlouvě o dobrém sousedství z roku 1992,“ vysvětlil Dzingel.
Situace je natolik vážná, že v jednotlivých městech dokonce vznikají lokální iniciativy lidí, kteří se do oprav pouštějí sami. Chtějí se zapojit a zajímají se o historii místa, kde žijí. Jsou to převážně právě mladí, kteří nemají s válkou spojené traumatické zkušenosti.
Litoměřice
„V Krásném Březně byla plánována demolice hřbitovní kaple. Vytvořili jsem webové stránky, kontaktovali jsme média a podali žádost o zapsání kaple mezi kulturní památky. Místní to začalo zajímat, sledovali to, uvědomili si důležitost místa a nabízeli se sami k pomoci. Demolici jsme zastavili a za pár let se podařila i investice do její opravy za 4 miliony korun,“ řekl Martin Krsek, zastupitel, historik a kurátor Muzea města Ústí nad Labem. V Krásném Březně v Ústí nad Labem se mu po dvanácti letech podařilo dosáhnout obnovy hřbitovní kaple, jejíž otevření je plánováno na podzim roku 2020.
Jeníkov
Vláda ČR si vážnost situace uvědomuje a vypsala grant za 1,8 milionu korun, který aktuálně běží. Je určen k podrobné dokumentaci celorepublikové situace. „Ta poběží dalších pár let. Mezitím může dojít k dalšímu nenávratnému ničení cenných míst,“ ukončil Dzingel.
Výsluní
Na téma mizení cenných německých hrobů proto Shromáždění německých spolků v České republice upozorní také na putovní výstavě, která začíná v září 2020 v Praze, pokračuje v Karlových Varech a Ústí nad Labem. K výstavě vyjde brožura s fotografiemi včetně informací o historické a kulturní hodnotě jednotlivých hrobů a funerálních památek.
Autor: Andrea Študencová
