Ústecký kraj - Česká inspekce životního udělila pokuty dvěma společnostem za to, že odmítaly umožnit kontrolu své činnosti s ohledem na ochranu životního prostředí. Jedná se o odpadářské firmy, a to společnost Melinh s.r.o., která dostala pokutu ve výši 300 tisíc korun, a další pak společnost Zeteon s.r.o., která si za svou „nevstřícnost“ vysloužila dokonce pokutu ve výši půl milionu korun. Obě byly přitom letos už jednou pokutovány. U firmy Zeteon předcházela za stejný prohřešek pokuta rovněž ve výši 500 tisíc korun a u firmy Melinh 150 tisíc korun.
Kontrolu společnosti Zeteon s.r.o. inspekce zahájila na základě „Podkladu pro kontrolní činnost ČIŽP“, který obdržela od České informační agentury životního prostředí. Tato společnost nakládala se zhruba tisícovkou tun odpadu, a to převážně v kategorii „nebezpečný odpad“. Sběr a výkup odpadu prováděla přitom na území Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje bez souhlasu příslušného krajského úřadu k provozování mobilního zařízení.
Zástupci společnosti však ani v nejmenším s inspekcí nekomunikovali a bez omluvy se ani nedostavili ke kontrole a neumožnili tak inspekci provést kontrolu zaměřenou na prošetření podezření z porušování zákona o odpadech. „Kontrolovaná osoba je ze zákona povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly a umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění a poskytovat k tomu potřebnou součinnost,“ upozorňuje Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu v Praze, který se tímto případem zabýval.
Podobně to dopadlo i v případě firmy Melinh s.r.o. Inspekce zjistila, že tato firma jako provozovatel stacionárního zařízení ke sběru, výkupu a úpravě odpadů nepodala za roky 2019 a 2020 do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností – stejně jako firma Zeteon – hlášení o produkci a nakládání s odpady a ani neohlásila zahájení provozu zařízení.
Dle zjištění inspekce společnost Melinh přitom do něj převzala v roce 2019 celkem 1127 tun odpadů a v roce 2020 celkem 2334 tun odpadů. Vzniklé podezření z porušení zákona však nebylo možné bez součinnosti obviněného prošetřit. Řádně ohlášené kontroly se žádný zástupce firmy nezúčastnil a ani se nijak neomluvil.
Obviněný ani po uložení pokuty inspekci žádným způsobem nekontaktoval, ani neprojevil zájem o součinnost při další kontrole. „Tento jev, kdy někteří podnikatelé s odpady s úřady nekomunikují, je bohužel stále častý,“ hodnotí situaci ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss a dodává: „I přes tu skutečnost, že je hodně odpadářských firem, jejichž majitelé a jednatelé dodržují zákony, stále se najde velké množství těch, kteří hledají cestu ke snadnému a rychlému výdělku a pojem ´životní prostředí´ nemá v jejich slovníku místo. Domnívám se, že by se naši politici měli více zabývat tímto byznysem, který je nesmírně lukrativní činností. Měli by omezit podnikatelský prostor pro tyto hříšníky, kterým se evidentně vyplatí zaplatit pokutu a provozovat svou ´černou jízdu´ dál. Pro nás jako inspekci je neakceptovatelné, aby se kontrolované osoby cíleně vyhýbaly kontrole.“
Při stanovení výše pokuty inspekce zohlednila především společenskou škodlivost takového konání. Podání ročního hlášení a ohlášení zahájení provozu zařízení k nakládání s odpady do informačního systému je z hlediska ochrany životního prostředí žádoucí už z toho důvodu, že v projednávaných případech mohlo dojít k nezákonnému nakládání se s odpady v nezanedbatelném množství, přičemž inspekci není ani známo, jakým způsobem s nimi tyto společnosti naložily.
