ČR - Čechy přestává drtit inflace, osmělují se k nákupům věcí, které nutně nepotřebují. Maloobchod tak vykazuje nečekaně slibný výsledek, nejlepší takřka od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu. To tvrdí jeden z našich předních ekonomů Lukáš Kovanda. Přečtěte si jeho komentář k současné situaci.
Maloobchodní tržby bez zahrnutí aut v červnu meziročně klesaly, a to meziročně o 4,1 procenta, tedy méně, než se čekalo. Z tohoto hlediska lze vývoj maloobchodu hodnotit jako poměrně příznivý a jako „blýskání na lepší časy“. Jedná se totiž o nejlepší, resp. nejméně špatný výsledek maloobchodu od dubna 2022, tedy za takřka celou dobu, po niž trvá válka na Ukrajině. Tu loni koncem února vyvolalo Rusko svým vojenským vpádem na ukrajinské území. V důsledku války prudce narostly ceny energií či pohonných hmot, což ještě umocnilo již existující znatelné inflační tlaky – související ještě s odezníváním pandemie –, na něž Česká národní banka reagovala razantním zvýšením úrokových sazeb. Inflace ale dramaticky – v roce 2022 historicky rekordně – snížila kupní sílu obyvatelstva, které kvůli drahým energiím a dalším nezbytnostem celkově omezilo svoji reálnou spotřebu. Proto od května 2022 měsíc co měsíc sledujeme meziroční pokles maloobchodních tržeb, který byl však tedy nyní v červnu relativně nejmělčí. Důvodem příznivého vývoje v rámci možností je klesající inflace, které nastává i přesto, že trh práce zůstává přehřátý. Klesající inflace při pokračujícím nominálním růstu mezd, jejž urychluje právě přehřátí trhu práce, postupně vrací domácnostem ztracenou kupní sílu. Ty zároveň sdílí lepší vyhlídky ohledně dalšího vývoje ekonomiky, vrací se jejich víra v další příznivější vývoj jak celé ekonomiky, tak vlastní finanční situace, což rovněž je osměluje k výdajům i za zbytné věci. Tento poměrně příznivý vývoj bude pokračovat i v dalších měsících letošního roku a pak v roce příštím, kdy spotřebitelský apetýt podpoří razantní redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Za celý letošní rok se ovšem maloobchod propadne hlouběji než loni, a to o 3,5 procenta, zatímco v příštím roce se po dvou letech poklesu vrátí k růstu, nejspíše poblíž úrovně 4,5 procenta.