Děčín - V úterý 16. ledna 2024 proběhl v prostorách Městské knihovny v Děčíně křest českého vydání knihy litevsko-židovského spisovatele Grigorije Kanoviče Romance z druhého břehu. Křtu se zúčastnili zástupci Senátu Parlamentu České republiky, Ústeckého kraje, velvyslanectví Litevské republiky, statutárního města Děčín a další hosté.
České vydání poslední knihy Grigorije Kanoviče Romance z druhého břehu společně pokřtili předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Řehák, velvyslanec Litevské republiky J. E. p. Laimonas Talat-Kelpša, primátor statutárního města Děčín Jiří Anděl a syn autora románu Sergejus Kanovičius. Ten také přečetl úryvek z knihy. Její vydání se uskutečnilo za finanční podpory Ústeckého kraje a statutárního města Děčín.
„Osudy našich dvou zemí jsou si velmi podobné a i téma knihy se týká toho, s čím se obě země potýkaly. Na tyto události nesmíme nikdy zapomenout. Spisovatelé jako Grigorij Kanovič se postarali, abychom nezapomněli,“ uvedl náměstek Jiří Řehák.
Litevsko-židovský spisovatel, scénárista a dramatik Grigorij Kanovič (1929–2023) pocházel z litevské Jonavy, partnerského města Děčína. Na začátku 2. světové války společně s rodiči odešel z Litvy, válku přečkali nejprve v Kazachstánu, poté přesídlili na Ural. V roce 1945 se rodina vrátila do Litvy a usadila se ve Vilniusu, kde Kanovič vystudoval filologii na Vilniuské státní univerzitě. Od roku 1993 žil v Izraeli. Svou první knihu vydal v roce 1948. Napsal více než deset románů, které tvoří volný cyklus ze života židovské komunity v Litvě. Byl též autorem několika filmových scénářů a divadelních her. Stal se laureátem Národní ceny Litvy v oblasti umění a kultury. Jeho knihy se několikrát dostaly do nominací na Bookerovu cenu.
Romance z druhého břehu je inspirována rodinou autora i jeho vlastními vzpomínkami na dětství v židovském městečku zabořeném hluboko do tradičních náboženských obřadů. Jeho obyvatelé žili dlouhá léta v uzavřené komunitě po boku litevských a polských sousedů. Nastala však nová doba a celá Litva jako by se otřásala na rozhraní dvou velmocí – nejprve ji obsadili Rusové, zanedlouho Němci. Jonavští Židé tušili smrtelné nebezpečí a zlá předtucha se po vpádu německé armády naplnila. Dříve odcházeli Židé z Jonavy do světa za nadějí na lepší živobytí, v tragických dnech na začátku války prchali ze strachu o svůj život.
