Ústecký kraj – Na čtvrtek 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Od 13 hodin v atriu Fakulty zdravotnických studií UJEP je připraven program pro veřejnost, návštěvníci se mohou těšit na posezení u kávy, hudbu i výstavy a povídání o tom, jak pečovat o své duševní zdraví. Že je to velice potřeba, potvrzují čísla ukazující, jak rapidně stoupá počet pacientů z psychickými nemocemi, a to už od útlého věku. Alarmující je, že čtvrtina dětí ve věku od 12 do 19 let má zkušenosti se sebepoškozováním.
Velký zlom v nárůstu duševních onemocnění nastal jednoznačně během pandemie koronaviru a s ním spojeného lockdownu. Už v roce 2022 se ve vyčíslení nákladů na péči o pacienty dostala léčba duševních onemocnění na přední příčky, přitom se to čekalo mnohem později. „Je to paradoxní. Dnešní generace se mají nejlépe ze všech, mají vše, na co si ukážou, přesto se necítí v pohodě. Není to tím, že by mladí byli změkčilí. Oni jsou pod neustálým obrovským tlakem, to nelze zlehčovat. Valí se na ně ze všech stran obrovské množství informací, těžko udrží pozornost,“ upozorňuje přednosta Psychiatrické kliniky Fakulty zdravotních studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. MUDr. Jakub Albrecht, Ph. D.
Co tlak způsobuje? Všudypřítomné technologie, sociální média. „Už nyní v Americe polovina lidí nezvedá telefony, protože nejsou schopni konverzace. Používají jen textové zprávy či e-mail. Přitom konverzace, a to hlavně z očí do očí, je pro člověka zásadní. Jenže musí být správně uchopena. V době pandemie začaly už i malé děti využívat počítače, sociální sítě v mnohem vyšší míře a telefony. Na úkor běžného setkávání s vrstevníky, pohybu, spánku. Společně s tím vším začal enormně stoupat počet dětí, které se sebepoškozují. Čísla to potvrzují i v našem kraji,“ varuje Jakub Albrecht.
Přitom cesta z tohoto problému podle něj není zas tak těžká. „Zkuste si dát jednou v roce 14denní detox od internetu a telefonu. A pečujte o sebe se selským rozumem. Mimochodem dostatek aerobního cvičení dokážou nahradit antidepresiva,“ podotknul Jakub Albrecht.
Změna režimu během lockdownu měla dopad na děti i z hlediska endokrinologie, o čemž hovořil MUDr. Jaroslav Škvor, CSc., přednosta Dětské kliniky Fakulty zdravotních studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. „Nyní už máme data, že lockdown měl větší dopad na psychosociální sféru než na fyzickou. Řešili jsme, proč nám přibylo tolik pacientů s cukrovkou a s předčasnou pubertou. První závěr byl, že je to proto, že děti během covidu ztloustly. Jenže data to vyvrací – tloustly jen děti, které měly nadváhu už předtím. Zásadní bylo, že děti začaly trávit na úkor fyzické aktivity spoustu času u digitálních médií. Následkem toho chodí později spát, jsou ve stresu, příliš nepřemýšlí, co sní a stravovací návyky jsou zhoršené,“ uvedl Jaroslav Škvor.
Zdroj: Krajská zdravotní
Nejen Ústecký kraj, ale celé Česko trápí nedostatek psychiatrů, v případě dětských psychiatrů je situace ještě mnohem horší. „Krajská zdravotní se zapojí do projektu 100ročně, jejímž cílem je motivovat studenty medicíny, aby si jich každý rok 100 zvolilo jako svůj obor psychiatrii,“ doplnil Jakub Albrecht.
