Most - Dva kostrové hroby, staré zhruba šest tisíc let, objevili archeologové v předpolí lomu Vršany, kde se Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy připravuje na pokračování těžby.
V hrobech leželi pravděpodobně muž a žena lidu kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné. „V těchto místech jsme odkryli čtyři hroby, přičemž ve dvou jsme nalezli kosterní pozůstatky, v jednom pouze předměty a čtvrtý byl prázdný. Odkryli jsme také tři sídlištní objekty. Nález datujeme do pozdní doby kamenné,“ uvedl k nálezu Martin Volf, archeolog z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Kosterní pozůstatky i předměty byly z hrobů co nejšetrněji vyzvednuty a předány k dalšímu zkoumání. Zatím archeologové podle polohy kostí v hrobech předběžně určili, že se jedná o ženu a muže. Žena měla v hrobě také hliněné nádoby a ozdoby z lastur. Muž měl při sobě náramek ze zvířecích zubů a kamenný nástroj.
V prostoru lomu Vršany a šachet kolem Mostu se jedná o poměrně významný a zajímavý nález. Jsou to nejstarší kosterní pozůstatky, které byly na Mostecku při archeologických průzkumech před zahájením těžby nalezeny. Právě díky těžbě se archeologické průzkumy na Mostecku provádí intenzivněji a častěji než jinde.
Dávné pohřebiště objevené při přípravě území před další těžbou je již několikátým nálezem archeologického týmu, který pro Vršanskou uhelnou pracuje od roku 2014. V uplynulých letech zde odhalil pozůstatky pravěkého osídlení především z doby železné. Typickým zástupcem takového osídlení jsou takzvané polozemnice, částečně zahloubené objekty, které obývali Keltové případně Germáni.
Nejvíce artefaktů bylo nalezeno v hrobě bohatého obchodníka z období 800 let před Kristem. Nedaleko hrobů, které byly odkryty nyní, jsou také pozůstatky osídlení na břehu rybníka nebo bažiny, které tu byly před dávnými věky. Díky nálezům mohou archeologové mapovat postup osídlení na Mostecku.
„Vršanská uhelná s archeologickým ústavem spolupracuje od roku 2012. Vlastní terénní práce začaly o dva roky později a pokračovaly až do konce loňského roku. Pro těžební společnost je záchranný archeologický výzkum jednou z podmínek k povolení hornické činnosti,“ uvedl David Lancinger, vedoucí útvaru báňských činností, geologie a rekultivací Vršanské uhelné.
